Srpen 2007
→všelijaké pozadí←
13. srpna 2007 v 14:57 | →věci do blogu←Tady je pár pozadíček ...
//<![CDATA[ //]]>
→společenské šaty 3←
13. srpna 2007 v 14:49 | →šaty←→společenské šaty 2←
13. srpna 2007 v 14:48 | →šaty←→společenské šaty←
13. srpna 2007 v 14:46 | →šaty←![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
| model: C1 05 988 cena: 92 690,- zaváděcí: 53 350,- | model: V1 1003 cena: 65 970,- zaváděcí: 41 590,- | model: V1 1002 cena: 109 120,- zaváděcí: 69 000,- | model: V1 1001 cena: 93 750,- zaváděcí: 53 000,- | model: C1 05 1061 cena: 88 350,- zaváděcí: 53 000,- |
FUCHSIE | FILOMÉNY | GRASS | KIWI |
SUNNY | TAFETY | EVELIN | FILOMÉNY |
ZAKYNTOS | IHILTON | HILARY | MADRE |
//<![CDATA[ //]]>
→sváteční šaty←
13. srpna 2007 v 14:45 | →šaty←Po kliknutí se zvětší :
//<![CDATA[ //]]>
→spřátelené blogy←
13. srpna 2007 v 14:43 | →spřátelené blogísky←Mno...je jich doooost co??? :-D
Tak kdo chce spřátelit,piště do komentářů,já se juklnu na váš blog a řeknu jestli jo nebo ne...Ahojda
Tak kdo chce spřátelit,piště do komentářů,já se juklnu na váš blog a řeknu jestli jo nebo ne...Ahojda
Lenďa
→spiederman 2←
13. srpna 2007 v 14:41 | →spieder man←Od chvíle, kdy se Peter Parker rozhodl opustit svou dlouholetou lásku Mary Jane Watsonovou, aby se mohl v kostýmu Spider-Mana i nadále zodpovědně věnovat svému povolání superhrdiny, uplynuly dva roky. Jeho touha po milované M.J. se ale postupem času stala ještě silnější a proto si nyní pohrává s myšlenkou, že by se tajného života superhrdiny na důkaz své lásky vzdal. M.J. se však mezitím rozhodla jít dál _ vydala se na dráhu filmové herečky a v jejím životě figuruje nový muž ... |
Peter má problémy i se svým nejlepším přítelem Harrym Osbornem. Jejich kamarádský vztah začíná být stále více zastíněn Harryho záští vůči Spider-Manovi, jehož viní ze smrti svého otce.
Když už se zdá, že se situace nemůže změnit k horšímu, je Peter postaven tváří v tvář mocnému Dr. Octopusovi _ ďábelské stvůře s dvěma páry smrtících chapadel, která je mu více než důstojným protivníkem. Aby dokázal jeho řádění zastavit, musí se naučit žít se svým osudem a využít všech svých schopností, které jsou mu zároveň darem i prokletím.
Když už se zdá, že se situace nemůže změnit k horšímu, je Peter postaven tváří v tvář mocnému Dr. Octopusovi _ ďábelské stvůře s dvěma páry smrtících chapadel, která je mu více než důstojným protivníkem. Aby dokázal jeho řádění zastavit, musí se naučit žít se svým osudem a využít všech svých schopností, které jsou mu zároveň darem i prokletím.
Když se v roce 2002 objevil v kinech film Spider-Man, stal se téměř okamžitě jedním z komerčně nejúspěšnějších filmových hitů všech dob. Celosvětově vydělal přes 820 milionů dolarů a zařadil se na pátou příčku v žebříčku filmů s nejvyššími tržbami v USA. Film je založen na klasické komiksové postavě nakladatelství Marvel Comics, kterou v roce 1962 přivedla k životu dvojice scénáristů Stan Lee a Steve Ditko. Spider-Man se poprvé objevil v posledním čísle neúspěšného komiksu Amazing Fantasy. Jeho přítomnost však vzbudila takový ohlas, že byl komiks přejmenován na Amazing Spider-Man a v březnu 1963 se znovu objevil na pultech obchodů. Postupem času se stal Spider-Man jedním z nejpopulárnějších superhrdinů všech dob.
Filmové zpracování Spider-Manových příběhů přijali diváci s nadšením. Film nejen lámal rekordy v návštěvnosti, ale jeho příběh a postavy také překračovaly všechny jazykové i kulturní bariéry.
"Pozorovat, jak silně zareagovali filmoví fanoušci po celém světě na uvedení prvního Spider-Mana, bylo velice potěšitelné a dokonce i tak trochu překvapivé," říká režisér Sam Raimi. "Jako filmař se snažím především o to, aby se lidem mé filmy líbily, a z tohoto hlediska Spider-Man předčil všechna má očekávání. Bylo to opravdové zadostiučinění pro všechny umělce, kteří se na tomto filmu podíleli - ať už stáli za kamerou nebo před ní - a věnovali mu tolik času a úsilí… zejména pak pro talentované lidi ze společnosti Imageworks. Všichni mohou být hrdí, že pomohli zprostředkovat divákům tak nezapomenutelný zážitek."
"Na první promítací víkend nikdy nezapomenu," říká herec Tobey Maguire, který ve filmu ztvárnil titulní roli. "Jít do kina, poslouchat nadšené reakce celého publika a cítit ve vzduchu emoce, které lidé zažívali, bylo prostě úžasné. Měl jsem skvělý pocit z toho, že jsem se mohl podílet na filmu, který dokázal lidi takovým způsobem zabavit."
"Na první promítací víkend nikdy nezapomenu," říká herec Tobey Maguire, který ve filmu ztvárnil titulní roli. "Jít do kina, poslouchat nadšené reakce celého publika a cítit ve vzduchu emoce, které lidé zažívali, bylo prostě úžasné. Měl jsem skvělý pocit z toho, že jsem se mohl podílet na filmu, který dokázal lidi takovým způsobem zabavit."
Po triumfálním úspěchu prvního Spider-Mana Raimi věděl, že musí navázat příběhem, který by dokázal splnit velká očekávání nadšených fanoušků. "Vzhledem k úspěchu prvního filmu se těší toto pokračování už předem mimořádně velkému zájmu," říká režisér. "Pro děti, které se na něj přijdou podívat, je Spider-Man opravdový hrdina. Mou povinností tedy nebylo pouze pobavit publikum, ale také natočit příběh, který by jim představil hrdinu s morálními zásadami - člověka, který musí činit těžké životní volby a správná rozhodnutí, aby si i nadále zasloužil jejich obdiv."
Dějově bohaté a detailní příběhy z komiksů o Spider-Manovi byly základem, ze kterého bylo možné vytvořit dějovou linii nového filmu. "Lidé z Marvelu odvedli za těch několik desítek let pořádný kus práce - což jako velký fanoušek jejich komiksů dobře vím i já sám - takže jsme měli k dispozici spoustu materiálu, ze kterého bylo možné vycházet," říká Raimi. "Postava Spider-Mana je jasná a srozumitelná.
Dějově bohaté a detailní příběhy z komiksů o Spider-Manovi byly základem, ze kterého bylo možné vytvořit dějovou linii nového filmu. "Lidé z Marvelu odvedli za těch několik desítek let pořádný kus práce - což jako velký fanoušek jejich komiksů dobře vím i já sám - takže jsme měli k dispozici spoustu materiálu, ze kterého bylo možné vycházet," říká Raimi. "Postava Spider-Mana je jasná a srozumitelná.
Není těžké natočit film, pokud chápete, v čem tkví síla hlavního hrdiny, protože základem každého příběhu je právě on. Najít vhodnou dějovou linii nebylo nijak zvláště obtížné. Šlo jen o to nalézt správný příběh, který by vhodně navazoval na první díl a logickým způsobem rozvíjel postavu hlavního hrdiny. V této záležitosti jsem se plně spoléhal na naše skvělé producenty Lauru Ziskin a Aviho Arada. Společně s našimi vynikajícími scénáristy jsme pak objevili dějovou linii se spoustou výtečných nápadů."
Zatímco se první díl zabýval především tím, jak Peter Parker ke svým neobvyklým schopnostem přišel, tentokrát se dočkáme detailnějšího vysvětlení, jak tyto zvláštní dovednosti fungují. "Nejde jen o vystřelování pavučin a lezení po zdech, ale také o Peterův 'pavoučí smysl', pomocí kterého dokáže určitým způsobem vytušit hrozící nebezpečí," říká producent Arad. "Na rozdíl od prvního pokračování je zde ale tentokrát riziko, že se ke svým schopnostem obrátí zády."
Zatímco se první díl zabýval především tím, jak Peter Parker ke svým neobvyklým schopnostem přišel, tentokrát se dočkáme detailnějšího vysvětlení, jak tyto zvláštní dovednosti fungují. "Nejde jen o vystřelování pavučin a lezení po zdech, ale také o Peterův 'pavoučí smysl', pomocí kterého dokáže určitým způsobem vytušit hrozící nebezpečí," říká producent Arad. "Na rozdíl od prvního pokračování je zde ale tentokrát riziko, že se ke svým schopnostem obrátí zády."
Příběh Spider-Mana 2 začíná dva roky po nezapomenutelném polibku Petera a jeho milované Mary Jane, po kterém následoval jejich hořkosladký rozchod. Peterův vnitřní boj s jeho superschopnostmi, které považuje za dar i prokletí, je nyní intenzivnější než kdy předtím.
"Když jsme se na konci prvního dílu s Peterem rozloučili, rozhodl se, že se svým životem začne nakládat zodpovědně," vysvětluje Raimi. "Tento film vypráví o důsledcích, které z jeho důležitého rozhodnutí pramení. Jak dokáže Peter vyvážit své osobní potřeby se smyslem pro odpovědnost, když ví, že musí svého daru využít ku prospěchu ostatních? Jeho vnitřní dilema je věc, se kterou se potýkáme všichni, pouze v méně dramatických podobách. Zodpovědné chování je vždycky těžké a často s sebou přináší různé oběti. Občas se musíte něčeho vzdát nebo si dokonce nechat trochu ublížit. Tento příběh je o nesnadných volbách a o člověku, který prožívá hluboký vnitřní konflikt - protože udělat tu správnou věc není nikdy jednoduché."
"Když jsme se na konci prvního dílu s Peterem rozloučili, rozhodl se, že se svým životem začne nakládat zodpovědně," vysvětluje Raimi. "Tento film vypráví o důsledcích, které z jeho důležitého rozhodnutí pramení. Jak dokáže Peter vyvážit své osobní potřeby se smyslem pro odpovědnost, když ví, že musí svého daru využít ku prospěchu ostatních? Jeho vnitřní dilema je věc, se kterou se potýkáme všichni, pouze v méně dramatických podobách. Zodpovědné chování je vždycky těžké a často s sebou přináší různé oběti. Občas se musíte něčeho vzdát nebo si dokonce nechat trochu ublížit. Tento příběh je o nesnadných volbách a o člověku, který prožívá hluboký vnitřní konflikt - protože udělat tu správnou věc není nikdy jednoduché."
"Skutečnost, že s velkými schopnostmi souvisí také velká zodpovědnost, mu není ani na okamžik lhostejná," říká o své filmové postavě Maguire. "Je velice těžké být mladým člověkem a být nucen obětovat ve prospěch ostatních tolik osobních tužeb jako Peter. Jeho vnitřní boj pokračuje i v tomto filmu a je velmi komplikovaný. Zoufale se snaží nalézt způsob, jak ve svém životě dosáhnout určité rovnováhy."
Peterovo sílící dilema negativně ovlivňuje jeho vztahy s lidmi, kteří hrají v jeho životě důležitou roli. Mary Jane, ke které jej poutá láska silněji než kdy předtím, prošla několika zásadními životními změnami - vydala se na hereckou dráhu, bydlí na Manhattanu a pohybuje se v jiných společenských kruzích. "Tentokrát už Peter není tím spolehlivým ochráncem Mary Jane, ale žije ve svém vlastním světě," vysvětluje představitelka Mary Jane Kirsten Dunst. "M.J. jej stále velmi miluje, proto je pro ni bolestné pohybovat se v jeho blízkosti. Přestože za ty dva roky oba urazili pořádný kus cesty, jejich osudy se zcela rozešly."
Peterovo sílící dilema negativně ovlivňuje jeho vztahy s lidmi, kteří hrají v jeho životě důležitou roli. Mary Jane, ke které jej poutá láska silněji než kdy předtím, prošla několika zásadními životními změnami - vydala se na hereckou dráhu, bydlí na Manhattanu a pohybuje se v jiných společenských kruzích. "Tentokrát už Peter není tím spolehlivým ochráncem Mary Jane, ale žije ve svém vlastním světě," vysvětluje představitelka Mary Jane Kirsten Dunst. "M.J. jej stále velmi miluje, proto je pro ni bolestné pohybovat se v jeho blízkosti. Přestože za ty dva roky oba urazili pořádný kus cesty, jejich osudy se zcela rozešly."
"Z obav, že by odhalení jeho pravé identity mohlo ohrozit život M.J., se Peter na konci prvního dílu rozhodl zůstat sám. Přestože jej k Mary Jane přitahovalo silné citové pouto, nechal ji tam stát a udělal to, co považoval za správné. M.J. však věčné čekání nakonec unavilo a proto se rozhodla jít dál svou vlastní cestou," dodává Raimi.
Její rozhodnutí je pro Petera zničující. "Je to pro něj mučivé, přestože má z jejího úspěchu radost," říká Maguire. "Jeho srdce po ní ale stále touží. V New Yorku vídá na každém kroku billboardy s její podobiznou, která mu připomíná, o co přišel. Snaží se ji vytěsnit ze své mysli, protože ví, že v jeho srdci zůstane navždy."
Když už se zdá, že se Peterův život nemůže více zkomplikovat, stane se z nepříznivé situace noční můra: na scénu přichází ďábelský Dr. Octavius.
Její rozhodnutí je pro Petera zničující. "Je to pro něj mučivé, přestože má z jejího úspěchu radost," říká Maguire. "Jeho srdce po ní ale stále touží. V New Yorku vídá na každém kroku billboardy s její podobiznou, která mu připomíná, o co přišel. Snaží se ji vytěsnit ze své mysli, protože ví, že v jeho srdci zůstane navždy."
Když už se zdá, že se Peterův život nemůže více zkomplikovat, stane se z nepříznivé situace noční můra: na scénu přichází ďábelský Dr. Octavius.
Dr. Otto Octavius je geniální vědec, který zasvětil celý svůj život pokusům s využitím fůze jako nového zdroje energie. Když se s ním Peter v rámci příprav článku do školního vědeckého časopisu poprvé setká, je jeho šarmantní, živou a energickou povahou uchvácen. Dr. Octavius je stejně tak okouzlen Peterem, jehož vědecké nadšení se nemálo podobá jeho vlastnímu.
"Tento film je příběhem Petera, jehož život je velmi nevyrovnaný, a Dr. Octavia, který je pro něj symbolem člověka, jemuž se podařilo životní rovnováhy dosáhnout," říká Raimi. "Octavius dokázal skloubit svůj dar a osobní štěstí - v tomto případě vědecký talent, pomocí kterého může sloužit dobru lidstva, a láskyplný vztah se svou ženou Rosie. To je pro Petera důkazem, že lze takové harmonie dosáhnout."
"Tento film je příběhem Petera, jehož život je velmi nevyrovnaný, a Dr. Octavia, který je pro něj symbolem člověka, jemuž se podařilo životní rovnováhy dosáhnout," říká Raimi. "Octavius dokázal skloubit svůj dar a osobní štěstí - v tomto případě vědecký talent, pomocí kterého může sloužit dobru lidstva, a láskyplný vztah se svou ženou Rosie. To je pro Petera důkazem, že lze takové harmonie dosáhnout."
Dr. Octavius se ve své domácí laboratoři pilně věnuje výzkumu a zdokonalování revoluční fůzní teorie. Při předvádění nové technologie však dojde k nečekané havárii a Octavius se stane obětí zrůdné transformace, během níž se změní v hrůzného Dr. Octopuse - silného a nebezpečného mutanta se dvěma páry smrtících chapadel.
"Dr. Octopus je pro Spider-Mana více než důstojným protivníkem," říká producent Avi Arad. "Leze po stěnách rychleji a lépe než Spider-Man, který neumí v podstatě nic, čemu by se Dr. Octopus nedokázal ubránit."
"Když spatříte Dr. Octopuse, řeknete si nejspíš 'wow, kdo se dokáže postavit tomuhle?'," pokračuje Arad. "Nejen, že musí Spider-Man využít všech svých fyzických dispozicí, ale tentokrát stojí před nelehkým úkolem přelstít člověka, ke kterému dříve cítil hluboký respekt - člověka, který byl ve svém předchozím těle někým, kým si přál být sám Peter."
"Dr. Octopus je pro Spider-Mana více než důstojným protivníkem," říká producent Avi Arad. "Leze po stěnách rychleji a lépe než Spider-Man, který neumí v podstatě nic, čemu by se Dr. Octopus nedokázal ubránit."
"Když spatříte Dr. Octopuse, řeknete si nejspíš 'wow, kdo se dokáže postavit tomuhle?'," pokračuje Arad. "Nejen, že musí Spider-Man využít všech svých fyzických dispozicí, ale tentokrát stojí před nelehkým úkolem přelstít člověka, ke kterému dříve cítil hluboký respekt - člověka, který byl ve svém předchozím těle někým, kým si přál být sám Peter."
"Po prvním filmu jsme si položili otázku, čeho bychom chtěli mít v druhém pokračování více," říká Arad. "A odpověď zněla: New Yorku! Peter je newyorčan tělem i duší. Navíc jsme chtěli ve filmu zachytit více z charakteru města - jeho vysoké budovy, mosty, tunely… Vzhledem k pokroku v oblasti filmařských technologií bychom tentokrát v New Yorku ani vůbec nemuseli natáčet, chtěli jsme však dosáhnout co největší autenticity a zobrazit ve filmu skutečné ulice a typickou siluetu města."
Hlavní část natáčení odstartovala 12. dubna 2003 v New Yorku, kde štáb strávil přibližně 3 týdny filmováním na Manhattanu, v Queensu, v Brooklynu a ve čtvrti Yonkers.
Hlavní část natáčení odstartovala 12. dubna 2003 v New Yorku, kde štáb strávil přibližně 3 týdny filmováním na Manhattanu, v Queensu, v Brooklynu a ve čtvrti Yonkers.
"V prvním Spider-Manovi si New York 'zahrál' jednu z nejdůležitějších postav celého filmu. Tentokrát jsme šli ještě dál," říká hlavní výtvarník Neil Spisak. "Použili jsme mnohem více reálných budov a ulic, přičemž úlohu některých z nich zastoupily obří fotografické tabule. Pokrok, kterého dosáhla technologie během posledních tří let, nám dovolil spojit skutečné, dekorativní a digitálně vytvořené budovy ještě lépe než u prvního pokračování. Náš filmový New York nyní působí mnohem komplexnějším dojmem."
"Podoba New Yorku v Neilově podání je velmi konzistentní," říká režisér Raimi. "Není to věrná kopie skutečného New Yorku ani žádné fiktivní město. Neil našel to nejlepší z New Yorku, který všichni známe, a z těchto elementů sestavil zcela věrohodný Spider-Manův svět."
"Podoba New Yorku v Neilově podání je velmi konzistentní," říká režisér Raimi. "Není to věrná kopie skutečného New Yorku ani žádné fiktivní město. Neil našel to nejlepší z New Yorku, který všichni známe, a z těchto elementů sestavil zcela věrohodný Spider-Manův svět."
Stejně jako v prvním pokračování hrají při Spider-Manově pohybu i tentokrát důležitou roli výškové budovy. "Dostat celý štáb a filmařskou výbavu na střechy mrakodrapů nebylo jednoduché, ale když se nám to konečně podařilo, nemohli jsme být šťastnější - střechy mrakodrapů jsou Spider-Manův svět a přesně takhle se dívá na New York, když prolétává jeho ulicemi," říká koproducent Grant Curtis. "Bylo úžasné pozorovat svět z takové výšky - je to svět sám o sobě. Nádhernou architekturu newyorských mrakodrapů nelze plně docenit ze země. New York z této perspektivy jsme ukázali již v prvním díle, ale tentokrát jsme chtěli Spider-Manovu světu závratných výšek dát mnohem větší prostor a myslím si, že se nám jej podařilo skvěle zachytit."
Nezbytnou součástí techniky byl i tentokrát vynález Earla Wigginse - speciální kamera jménem Spydercam, pomocí které filmaři natáčeli záběry, zachycující průlety mezi mrakodrapy ze Spider-Manova pohledu. Jeden ze záběrů vyžadoval, aby kamera, zavěšená na speciálním kabelu a řízená dálkově ovládaným počítačem, proletěla okolo čtyřech městských bloků, přičemž se několikrát spouštěla ze své startovní výšky na úrovni třicátého patra až na ulici a zpět.
"Natočili jsme jeden z nejdelších záběrů, k jakému kdy byla Spydercam použita - urazila dráhu v délce téměř 750 metrů," říká vedoucí výroby Joseph M. Caracciolo. "Kdysi jsem v New Yorku bydlel, takže jsem tento záběr nepovažoval za nijak náročný, ale v tomto městě je práce s nosnou kabeláží pokaždé trochu komplikovaná - jsou zde problémy s umístěním jeřábů na budovách, s pohybem herců, štábu a filmařské výbavy, a samozřejmě také s davy diváků."
Zřejmě nejnáročnější scéna filmu, během níž přeruší tichý rozhovor Petera a M.J. auto, vržené skrze skleněnou výlohu dovnitř bistra, vznikla i přesto na pevné zemi. "Bistro bylo vybudováno jako kompletní 360° scéna - jeho součástí byla kuchyně, pulty s prosklenými výlohami, stropní ventilátory i lustry," říká výtvarník Steve Saklad, který úzce spolupracoval se Spisakem. "Pečlivě jsme naaranžovali i exteriér, takže za oknem je vidět křižovatka ulic Lafayette Street a Astor Place. Bylo k tomu potřeba opravdu velké množství dopravních značek, billboardů, stromů a semaforů. Výtvarník scény Jay Hart a lidé z jeho týmu dokonce sehnali sloupy pouličního osvětlení a polepili je letáky, aby vypadaly jako lampy ve skutečném New Yorku."
Zřejmě nejnáročnější scéna filmu, během níž přeruší tichý rozhovor Petera a M.J. auto, vržené skrze skleněnou výlohu dovnitř bistra, vznikla i přesto na pevné zemi. "Bistro bylo vybudováno jako kompletní 360° scéna - jeho součástí byla kuchyně, pulty s prosklenými výlohami, stropní ventilátory i lustry," říká výtvarník Steve Saklad, který úzce spolupracoval se Spisakem. "Pečlivě jsme naaranžovali i exteriér, takže za oknem je vidět křižovatka ulic Lafayette Street a Astor Place. Bylo k tomu potřeba opravdu velké množství dopravních značek, billboardů, stromů a semaforů. Výtvarník scény Jay Hart a lidé z jeho týmu dokonce sehnali sloupy pouličního osvětlení a polepili je letáky, aby vypadaly jako lampy ve skutečném New Yorku."
"Scéna v bistru byla z technického hlediska velmi náročná a komplexní, protože vyžadovala dokonalou spolupráci mnoha různých oddělení," vysvětluje Raimi. "Využili jsme mechanických efektů, takže oddělení kaskadérů muselo vzít automobil, roztočit jej a prohodit oknem. Auto pak samozřejmě dopadlo na speciální, lehce rozbitelné předměty, které dodalo oddělení rekvizit."
"Současná doba je zlá a těžká, a v takových chvílích hledáme hrdinské příběhy, aby nám daly naději," říká Raimi. "Možná proto bylo před dvěma lety publikum tak uneseno prvním dílem Spider-Mana. V druhém pokračování diváky čeká milostný příběh a další důležitá kapitola v životě Petera Parkera, ke které patří i všechny nesnáze a konflikty, s nimiž se musí umět vyrovnat. Doufám, že je film zanechá v dobré a veselé náladě." Spiderman 2 je podle mě romantický film.
"Současná doba je zlá a těžká, a v takových chvílích hledáme hrdinské příběhy, aby nám daly naději," říká Raimi. "Možná proto bylo před dvěma lety publikum tak uneseno prvním dílem Spider-Mana. V druhém pokračování diváky čeká milostný příběh a další důležitá kapitola v životě Petera Parkera, ke které patří i všechny nesnáze a konflikty, s nimiž se musí umět vyrovnat. Doufám, že je film zanechá v dobré a veselé náladě." Spiderman 2 je podle mě romantický film.
//<![CDATA[ //]]>
→spieder man←
13. srpna 2007 v 14:39 | →spieder man←Ještě včera byl Peter Parker obyčejný student s pozoruhodným nadáním na fyziku. To však bylo včera. Jediná návštěva oddělení pro genetiku na Columbijské univerzitě a malé kousnutí ozářeným pavoučkem ho totiž dost radikálně změnily. Druhý den ráno už nepotřebuje ani silné brýle, ani hodiny v posilovně. A co víc, kromě svalů dostal do vínku i superschopnosti pavoučího rodu. Udrží se na stěně, může se houpat na vláknech, má nadlidskou sílu a především pavoučí smysl, který ho varuje před každým nebezpečím. A že ho bude potřebovat. Šílený milionář Norman Osborn, vlastnící chemickou firmu OsCorp, v níž probíhá výzkum nanotechnologií, se totiž právě proměnil v Zeleného Goblina a hodlá s pomocí ničivých zbraní ovládnout svět. |
Dlouho připravovaná filmová adaptace s populární komiksovou postavou, bude další z filmů, založených na dokonalých animačních a trikových technikách. Hrdinou příběhu je plachý středoškolský student Peter Parker, který je v laboratoři pokousán geneticky zmutovaným pavoukem, což mu poskytne nadpřirozené schopnosti. Peter se učí zvládat svou sílu a s tím přicházejí další možnosti jejího využití. Krutá příhoda, která postihne Peterova strýčka Bena, jej přinutí změnit vnímání své síly, a tak se zrodí superhrdina Spiderman. Jeho schopnosti jsou brzy podrobeny výzvě, když vědec Norman Osborn po pokusech sám na sobě vytvoří své alter-ego. Bohatý podnikatel Osborn se proměňuje ve Spidermanova protivníka, zeleného skřeta Green Goblina, který létá a rozsévá bomby.
Kořeny pokusů zfilmovat Spidermana sahají až do 70. let. O této možnosti dlouho uvažoval i režisér James Cameron, jeden čas se uvažovalo také o obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role další záporné postavy doktora Octopuse, která však byla z aktuální filmové verze vyloučena. Roli Spidermana / Parkera nakonec získal Tobey Maguire, dvojroli Green Goblina a Osborna hraje Willem Dafoe.
Kořeny pokusů zfilmovat Spidermana sahají až do 70. let. O této možnosti dlouho uvažoval i režisér James Cameron, jeden čas se uvažovalo také o obsazení Arnolda Schwarzeneggera do role další záporné postavy doktora Octopuse, která však byla z aktuální filmové verze vyloučena. Roli Spidermana / Parkera nakonec získal Tobey Maguire, dvojroli Green Goblina a Osborna hraje Willem Dafoe.
Cesta od komiksu k filmu
Spider-Man se poprvé objevil v roce 1962 v posledním čísle komiksového sešitu Amazing Fantasy nakladatelství Marvel Comics. Podepsali se pod něj Stan Lee a výtvarník Steve Ditko. Pavoučí muž zaznamenal takový úspěch, že Amazing Fantasy se brzy přejmenovalo na Amazing Spider-Man. Pronikl do celého světa a stal se jedním z nejpopulárnějších superhrdinů všech dob. "Po celém světě se prodaly miliardy knížek o Spider-Manovi. Neumím si představit zemi, kde by o tomto hrdinovi aspoň neslyšeli. I když lidé třeba neznají všechny detaily jeho příběhu, je to pojem," říká výkonný producent Avi Arad. První díly Spider-Mana patří k ceněným sběratelským raritám. Například patnácté číslo Amazing Fantasy ze srpna 1962, v němž vyšlo první Spider-Manovo dobrodružství, se prodává za 25 tisíc dolarů a první číslo Amazing Spider-Man z března 1963 za 18 tisíc. K dalším ceněným patří číslo z července 1964, v němž se poprvé objevil Green Goblin, a číslo z června 1965, kde se čtenáři seznámili s Mary Jane.
Spider-Man se poprvé objevil v roce 1962 v posledním čísle komiksového sešitu Amazing Fantasy nakladatelství Marvel Comics. Podepsali se pod něj Stan Lee a výtvarník Steve Ditko. Pavoučí muž zaznamenal takový úspěch, že Amazing Fantasy se brzy přejmenovalo na Amazing Spider-Man. Pronikl do celého světa a stal se jedním z nejpopulárnějších superhrdinů všech dob. "Po celém světě se prodaly miliardy knížek o Spider-Manovi. Neumím si představit zemi, kde by o tomto hrdinovi aspoň neslyšeli. I když lidé třeba neznají všechny detaily jeho příběhu, je to pojem," říká výkonný producent Avi Arad. První díly Spider-Mana patří k ceněným sběratelským raritám. Například patnácté číslo Amazing Fantasy ze srpna 1962, v němž vyšlo první Spider-Manovo dobrodružství, se prodává za 25 tisíc dolarů a první číslo Amazing Spider-Man z března 1963 za 18 tisíc. K dalším ceněným patří číslo z července 1964, v němž se poprvé objevil Green Goblin, a číslo z června 1965, kde se čtenáři seznámili s Mary Jane.
Režisér Sam Raimi si nenechal utéct příležitost převést komiks na plátno. Patří k jeho fanouškům už od dětství. K dvanáctým narozeninám dostal například od rodičů velký obraz svého oblíbeného hrdiny, který dodnes visí na svém místě nad postelí v domě, kde vyrůstal. Možná právě to u Columbia Pictures rozhodlo, že ho vybrali za režiséra tohoto filmu. "Vyprávěl jsem producentům o tom, jak tu postavu miluju a o svém respektu a obdivu ke všem velkým autorům a výtvarníkům, kteří se na komiksu postupně podíleli. Druhý den mi řekli, že jsem tu práci dostal," vypráví režisér. "Bylo mi však jasné, že jsem tím vkročil na posvátnou půdu. Cítil jsem obrovskou odpovědnost, vždyť já sám jsem Spider-Manův dlouholetý fanoušek. Soustředil jsem se proto na to, co jsem na postavách cítil jako nejpravdivější, na zachování ducha Spider-Mana a na to, abychom vyprávěli co nejlepší příběh."
Sam Raimi vždy považoval hlavního hrdinu za reálnou postavu, jednoho z nás. Studuje, je trochu outsider, nemůže získat dívku, po které touží, občas ho někdo zbije… Pak se mu sice přihodí něco zvláštního a stane se superhrdinou, ale stejně si po večerech dál píše úkoly. Producenti si režiséra nemohli vynachválit. Oceňovali především jeho schopnost vizualizace, přesného vystavění akčních scén a jejich zabudování do příběhu. Udělal ze Spider-Mana film pro všechny - staré, mladé, ženy, může, fanoušky i pro ty, kteří o Spider-Manovi nikdy neslyšeli. K nejdůležitějším úkolům patřilo obsazení titulní postavy Spider-Mana/Petera Parkera. Ukázalo se, že Tobey Maguire je šťastná volba, přestože o postavu projevila zájem spousta významných herců. "Tobey si hned získal pozornost. Vkročil dovnitř a okamžitě všechny ostatní zastínil," vzpomíná producentka Laura Ziskin na casting.
TobeyMaguire se práce na Spider-Manovi nejprve obával, ale rozhodl příběh a především osobnost režiséra Sama Raimiho. Maguire se totiž nechtěl pouštět do práce na velkofilmu, kde by byla spousta efektů na úkor příběhu. Když se však dozvěděl, kdo bude film režírovat, jeho zájem vzrostl. Nakonec nebyl Raimim zklamán a dodnes o něm hovoří jako o inteligentním, okouzlujícím a vtipném chlapíkovi. Svou postavu Maguire pochopil jako někoho, kdo je na duchovní cestě zrání chlapce v muže. Peter má velkou odpovědnost a hodně toho obětuje - ví, že svou neobyčejnou sílu musí použít k tomu, aby konal dobro. Se svými schopnostmi se však musí nejprve naučit zacházet, protože ho zpočátku spíš děsí. Musí se také naučit pořádně šplhat a skákat, protože nejdřív se párkrát netrefí. Jeho kolize jsou důvěrně známé všem, kteří se něco učí - třeba jezdit na kole. Po prvních nezdarech a pádech přijde mnohem větší jistota v pohybech.
Stejné štěstí jako při obsazení Maguirea, měli tvůrci filmu, když pro roli tajné Peterovy lásky, zrzavé Mary Jane získali Kirsten Dunst. "Pro roli MJ jsme hledali herečku, která by byla nejen krásná a talentovaná, ale která by si také rozuměla s Tobeym," říká Sam Raimi. "Chtěli jsme, aby diváci měli pocit, že ti dva musí být spolu. Když jsem viděl Kirsten a Tobeyho pohromadě, věděl jsem, že jsme našli naši MJ." Herečka přiznává, že nejdřív byla ze všeho trochu otrávená. Columbia Pictures totiž dělal s celým projektem strašné tajnosti a razítko Přísně tajné bylo snad na každé stránce scénáře. Ale zalíbil se jí příběh a především postava MJ, která je podle ní dobrým příkladem pro dívky, které se na film přijdou podívat. Na režiséra Sama Raimiho pěje stejnou chválu jako ostatní. "Natáčení bylo pro herce i celý štáb extrémně náročné, ale on dokázal udržet na place pohodovou atmosféru."
Herce s velmi speciálními schopnostmi vyžadovala i komplikovaná postava Normana Osborna/Green Goblina. Nároky režiséra mohl splnit jen Willem Dafoe. "Potřebovali jsme totiž někoho, kdo by mohl mít k Peteru Parkerovi otcovský vztah. To je totiž ve filmu strašně důležité," vysvětluje Raimi. "Když totiž Goblin zjistí, že Spider-Man je vlastně Peter, to dítě, které vzal kdysi pod svá ochranná křídla a miloval ho stejně jako vlastního syna, ocitne se před extrémně těžkou volbou, jak se zachovat dál. Willem Dafoe to zvládl zahrát bravurně." Dafoe dokázal zahrát obě postavy dokonce v jediné scéně. Scénář Spider-Mana dostal, když natáčel ve Španělsku jiný film. Stejně jako ostatním se mu líbil scénář a vyhovoval mu i režisér Raimi. Rozhodl se po dvouhodinovém rozhovoru s ním, kdy mu režisér vysvětlil celý příběh v psychologických souvislostech. To rozhodlo. Hlavně ho však zaujala dynamika dvou odlišných charakterů, Normana Osborna a Green Goblina. "Goblinovy motivace vzbuzují několik zajímavých otázek. Goblinovy důvody jsou totiž docela přesvědčivé. Také mě zajímaly filozofické a politické motivy jednání obou postav," říká Dafoe.
Natáčení začíná
Natáčení Spider-Mana začalo 8. července 2001 v ateliéru, kde byla postavená scéna domova, Petera Parkera s tetou May a strýčkem Benem. Pokračovalo se scénou wrestlingového zápasu mezi Peterem a Bonem Sawem McGrawem, kterého hraje wrestlingová hvězda a herec "Macho Man" Randy Savage. K nejnáročnějším patřily při natáčení scény, které se odehrávají na newyorském Times Square při Festivalu světové jednoty (World Unity Festival), kde se překvapivě objeví Green Goblin. Některé se natáčely v bývalé továrně na boeingy v Downey v Kalifornii, některé ve studiu - například ta s hydraulicky ovládaným balkónem, který posloužil k natočení Mary Jane bezmocně visící vysoko nad Times Square.
Natáčení Spider-Mana začalo 8. července 2001 v ateliéru, kde byla postavená scéna domova, Petera Parkera s tetou May a strýčkem Benem. Pokračovalo se scénou wrestlingového zápasu mezi Peterem a Bonem Sawem McGrawem, kterého hraje wrestlingová hvězda a herec "Macho Man" Randy Savage. K nejnáročnějším patřily při natáčení scény, které se odehrávají na newyorském Times Square při Festivalu světové jednoty (World Unity Festival), kde se překvapivě objeví Green Goblin. Některé se natáčely v bývalé továrně na boeingy v Downey v Kalifornii, některé ve studiu - například ta s hydraulicky ovládaným balkónem, který posloužil k natočení Mary Jane bezmocně visící vysoko nad Times Square.
"Základ pro vizuální ztvárnění Times Square jsme natočili na místě samotném v New Yorku, ale specialisté na vizuální efekty k tomu dodali budovy včetně třípatrového torza mrakodrapu s padajícím balkónem. Scény z ulice jsme točili v Downey. Všechny tyto komponenty se pak spojily na počítači, až vznikla velmi komplikovaná sekvence. Zabralo to však měsíce vymýšlení,"říká režisér Sam Raimi. Supervizor speciálních efektů John Frazier považuje tuto scénu za jeden z vrcholů filmu. "Balkón byl řízený počítačem a nakláněl se až v úhlu 90 stupňů. Po celou dobu na něm musela být Kirsten Dunst a ještě na ni padaly trosky. Její bezpečnost byla to první, na co jsme mysleli, ale i tak to byla velmi nebezpečná scéna," říká. "V tomhle filmu jsem měla víc akčních scén než v jakémkoliv předešlém," potvrzuje Kirsten Dunst. "Hodiny jsem se musela nechat zmáčet deštěm, hodiny jsem visela v padákovém postroji, někdy jsem se musela přemáhat, abych nekřičela, ale bylo to zajímavé a zábavné."
John Frazier se vyřádil také při létacích scénách. "Pokud s někým letíte a jste pět až deset stop vysoko, pořád riskujete, že narazíte do nějaké budovy. Proto jsme pořád kontrolovali povětrnostní podmínky, padákové postroje a další nezbytné pomůcky, které zajišťovaly hercům bezpečnost." Film se natáčel na mnoha zajímavých místech, například Museum přírody v Los Angeles se proměnilo v laboratoř Columbijské univerzity, kde Petera Parkera kousne pavouk, historická budova elektrárny v centru Los Angeles posloužila jako interiér redakce Daily Bugle a interiéry rezidence Greystone Mansion v Beverly Hills se staly domovem Normana Osborna. V srpnu se štáb přesunul do New Yorku, kde natáčel na Manhattanu, v Queensu, na Queensboro Bridge a dalších místech.
TobeyMaguire strávil několik měsíců pohybovou přípravou. Cvičil jógu, aby zvýšil ohebnost těla, měl i instruktora gymnastiky. Strávil spoustu času na trampolíně a trénoval i údery. Celkovou fyzickou kondici si zvyšoval běháním a jízdou na kole. Příprava s koordinátorem kaskadérů Jeffem Habberstadem začala tím, že ho kaskadér vytáhl čtyřicet metrů vysoko a vyzval ho, aby mu věřil, že ho zachytí ještě před dopadem na zem. Maguire skočil. Po několika pokusech kaskadéra sám ujistil, že to udělá z jakékoliv výšky. Stejně pilně trénoval Willem Dafoe na svou roli Green Goblina. Měl náskok v tom, že jógu praktikuje už dlouhá léta. Nejvíc času však strávil tréninkem na kluzáku, na kterém se Goblin snáší mezi lidi. Nejtěžší bylo podle Dafoea najít potřebnou rovnováhu. Velmi důležité byly v tomto případě kostýmy, proto Sam Raimi požádal o spolupráci nositele tří Oscarů Jamese Achesona. Ten vytvořil několik variací na kostým, který znají čtenáři komiksu a mají ho se Spider-Manem pevně spojený. Využil k tomu ty nejmodernější technologie. Díky speciálnímu hedvábnému materiálu, pod kterým se zřetelně rýsovaly svaly, se obešel i bez vycpávek obvyklých pro ostatní akční hrdiny. Navíc velmi efektně odrážel světlo ve dne i v noci.
Tvůrci chtěli, aby především umožňoval jakýkoliv pohyb. Záměrem bylo představit Spide-Mana spíš jako ohebného akrobata než svalovce. Práce na kostýmu Spider-Mana, které se kromě Achesona účastnil i režisér Raimi a další členové realizačního týmu, trvala šest měsíců. "Je elastický a od bot až po vršek hlavy jednolitý," vysvětluje Acheson. "Je potištěný pravoúhlým vzorem vytvořeným na počítači, takže má trojrozměrný efekt. Je to vlastně 120 samostatných hedvábných obrazovek, které odrážejí či pohlcují světlo." Kostým vznikl původně na latexové formě, ale definitivní střih provedl počítač. Tvůrci měli nakonec k dispozici čtyřiadvacet kostýmů pro Spider-Mana, včetně těch, které se ve filmu objeví poškozené nebo roztrhané. Při vytváření kostýmu pro Green Goblina se Acheson nechal inspirovat různými vlivy včetně japonských uměleckých tisků, vzorů hadích kůží a komiksovým předobrazem. Jeho výroba byla stejně náročná jako u kostýmu Spider-Mana. Je na něm totiž pětašedesát jednotlivých kusů z metalízového zeleného vinylu a více než tisíc jednotlivých kousků odrážejících světlo. Acheson na Goblinově kostýmu a masce úzce spolupracoval s firmou, která vyrábí pochromované plasty. Aby se Willem Dafoe do svého kostýmu dostal, museli mu pomáhat tři lidé a zabralo to půl hodiny.
Spider-Manův pohyb: Scéna a snímání kamerou
Pro tvůrce bylo důležité, aby se prostředí, v němž se Spider-Man odehrává, co nejvíc podobalo reálnému New Yorku, dějišti příběhu. Aby vyprávění co nejvíc přiblížili divákům, odmítli vytvořit stylizovaný svět, tak obvyklý pro převedení jiných komiksů na plátno. Naopak umístění barvitého a nereálného příběhu do realistických kulis považovali za vzrušující. Ale protože zároveň potřebovali magická místa, vytvořili si celý New York sami. Mnoho z budov, které se ve filmu objevují, opravdu stojí na Manhattanu, ale tvůrci je potřebovali trochu ozvláštnit, nebo jim jinak dodat magickou atmosféru, proto si je postavili ve studiu. Nad vzhledem více než stovky prostředí, kde se film odehrává, bděl výtvarník scény Neil Spisak, který zároveň vedl tým architektů, malířů a konstruktérů. "Protože se mnoho scén odehrává ve vzduchu, kde je Spider-Man zavěšený mezi mrakodrapy, vytvořili jsme především vrcholky budov s římsami a detaily, které nejsou obvykle vidět," vysvětluje Spisak. Tvůrci se zaměřili i na typickou barevnost newyorských střech a tóny oblohy. Times Square například fotografovali během celého dne každých patnáct minut, pak vytvořili koncept pohybu světla, který přenesli do ateliérů a dále s ním pracovali.
Pro tvůrce bylo důležité, aby se prostředí, v němž se Spider-Man odehrává, co nejvíc podobalo reálnému New Yorku, dějišti příběhu. Aby vyprávění co nejvíc přiblížili divákům, odmítli vytvořit stylizovaný svět, tak obvyklý pro převedení jiných komiksů na plátno. Naopak umístění barvitého a nereálného příběhu do realistických kulis považovali za vzrušující. Ale protože zároveň potřebovali magická místa, vytvořili si celý New York sami. Mnoho z budov, které se ve filmu objevují, opravdu stojí na Manhattanu, ale tvůrci je potřebovali trochu ozvláštnit, nebo jim jinak dodat magickou atmosféru, proto si je postavili ve studiu. Nad vzhledem více než stovky prostředí, kde se film odehrává, bděl výtvarník scény Neil Spisak, který zároveň vedl tým architektů, malířů a konstruktérů. "Protože se mnoho scén odehrává ve vzduchu, kde je Spider-Man zavěšený mezi mrakodrapy, vytvořili jsme především vrcholky budov s římsami a detaily, které nejsou obvykle vidět," vysvětluje Spisak. Tvůrci se zaměřili i na typickou barevnost newyorských střech a tóny oblohy. Times Square například fotografovali během celého dne každých patnáct minut, pak vytvořili koncept pohybu světla, který přenesli do ateliérů a dále s ním pracovali.
Vizuální efekty
Hlavním úkolem tvůrce vizuálních efektů Johna Dykstra bylo společně s režisérem Samem Raimim vymyslet, jak nejlépe s využitím kombinace pohybových schopností Tobeyho Maguira a počítačové technologie vytvořit Spider-Manův pohyb. Nakonec Dykstra a jeho tým upravovali asi 500 záběrů Spider-Mana. Pohyb, který dotvářeli, měl být co nejpřirozenější, ne tak stylizovaný jako v komiksu. Ke scénám, se kterými se museli vyrovnat, byl například Spider-Manův let dolů na ulici rychlostí šedesát mil v hodině, na který navázaly tři skoky po balkónech a vniknutí do rušného provozu na ulici. Spider-Manův pohyb po zdech vyžadoval, aby se jeho lokty a kolena ohýbaly v jiných úhlech, než je u lidského těla možné. Dykstra a jeho tým proto dělal desítky pokusů s pohybovými schopnostmi figurantů, které si natáčeli. "Měli jsme například chlapce, který skákal z rohu do rohu jako by skákal ze sítě do sítě. Animátoři pak jeho pohyby přenesli do počítače a dál s nimi pracovali," vysvětluje Dykstra. S výsledkem jsou všichni velmi spokojeni a doufají, že diváky, sledující pohyb Spider-Mana mezi mrakodrapy, ani nenapadne, že lidské tělo není takových pohybů schopné.
Hlavním úkolem tvůrce vizuálních efektů Johna Dykstra bylo společně s režisérem Samem Raimim vymyslet, jak nejlépe s využitím kombinace pohybových schopností Tobeyho Maguira a počítačové technologie vytvořit Spider-Manův pohyb. Nakonec Dykstra a jeho tým upravovali asi 500 záběrů Spider-Mana. Pohyb, který dotvářeli, měl být co nejpřirozenější, ne tak stylizovaný jako v komiksu. Ke scénám, se kterými se museli vyrovnat, byl například Spider-Manův let dolů na ulici rychlostí šedesát mil v hodině, na který navázaly tři skoky po balkónech a vniknutí do rušného provozu na ulici. Spider-Manův pohyb po zdech vyžadoval, aby se jeho lokty a kolena ohýbaly v jiných úhlech, než je u lidského těla možné. Dykstra a jeho tým proto dělal desítky pokusů s pohybovými schopnostmi figurantů, které si natáčeli. "Měli jsme například chlapce, který skákal z rohu do rohu jako by skákal ze sítě do sítě. Animátoři pak jeho pohyby přenesli do počítače a dál s nimi pracovali," vysvětluje Dykstra. S výsledkem jsou všichni velmi spokojeni a doufají, že diváky, sledující pohyb Spider-Mana mezi mrakodrapy, ani nenapadne, že lidské tělo není takových pohybů schopné.
Animované je i pozadí ve scénách, kdy se Goblin a Spider-Man honí vysoko nad městem. Nebylo možné totiž natočit reálné pozadí v úhlech, které honičky vyžadovaly. K animovanému pozadí se potom dodala akce herců natáčená na zeleném pozadí nebo postavy vytvořené počítačem. Tvůrci využívali i neobvyklých záběrů, například při rvačce Petera s Flashem Thompsonem ve škole udělal Dykstra a jeho tým diváka díky kameře, efektům a filmové rychlosti součástí Peterova "pavoučího smyslu", který mu umožňuje vidět v úhlu 180 stupňů namísto obvyklých lidských 50 až 90 stupňů. K dalším takovým záběrům patří i volný pohyb kamery, která se ve vzduchu pohybuje stejně jako Spider-Man.
Celý film by nebylo možné natočit ani bez opravdových pavouků. Sehnat je však uprostřed zimy bylo v Severní Americe velkým problémem. Tvůrci pavouky potřebovali především pro scénu v genetické laboratoři Columbijské univerzity. Nakonec režisér Sam Raimi shromáždil početný pavoučí "kompars" včetně obřího pavouka, který žije na Novém Zélandu a v Austrálii, na jehož převoz do USA potřeboval speciální povolení. Pro vytvoření geneticky mutovaných pavouků navíc tvůrci používali různé kostýmy, náhražky a speciální make-up. Kvůli jedné scéně strávil celý zvláštní tým, který měl na starosti sítě, 36 hodin tkaním sítě z monofilu. Pavouk takovou práci zvládne sám asi za hodinu.



















































































































































































